Není vůbec jasné, jak redaktoři The Sundy Times a The Daily Express k výše uvedeným číslům došli. Podle oficiálních odhadů, jež zhotovili odborníci z Londýnské univerzity, by v druhé půli roku 2004 mělo do Anglie za prací přijet pět až třináct tisíc lidí. Ani zde není zřejmé, jak odborníci k číslu došli, ale zdá se, že jde o údaj pravděpodobnější. Kdyby totiž do Anglie mělo dorazit 1,6 milionu Romů, „zmizela“ by z východní Evropy víc než jedna pětina romské populace.

Volný trh je nedělitelný

Přejděme ale od nejistých odhadů k faktům. Minulý týden se Blairova vláda konečně vyslovila k tomu, jak to po prvním květnu vlastně bude. Už dlouho sice bylo jasné, že na rozdíl od většiny členských států Unie se připojí na stranu Irska a bez jakýchkoli omezení otevře svůj pracovní trh zájemcům z přistupujících států. Rozhodnutí britské vlády překvapilo zvláště poté, co i tak liberální země, jako je Nizozemsko, takřka na poslední chvíli couvlo a zavedlo striktní omezení. Čekalo se, že Spojené království bude postupovat podobně. Komentátoři se přou, proč se tak vlastně nestalo. Někteří (jak někdo poznamenal – ti více cyničtí) tvrdí, že britská vláda se domnívá, že Anglie je od střední a východní Evropy příliš daleko. Tento názor ale berme spíše jako pokus o vtip. Angličané se už několikrát přesvědčili, že zvláště mezi romskými občany je Anglie vyhledávanou cílovou zemí. Jiní tvrdí, že se vlastně není čeho bát, že příchod několika tisíc (či několika desítek tisíc) zájemců o práci nemůže britský pracovní trh nějak zvlášť zahltit. Nezaměstnanost už se delší dobu pohybuje pod hranicí pěti procent a v některých oblastech dokonce existuje chronický nedostatek odborníků v určitých profesích. Trvalá poptávka je například po zubařích, dětských lékařích, truhlářích, zednících, lešenářích, elektrikářích, řidičích dálkových vozů či po hotelovém personálu. Objevují se ale i jiné názory. Britská vláda je prostě možná více liberálnější než vlády zemí evropské patnáctky a respektuje poučku zastávanou některými ekonomy, že „společný a volný trh je nedělitelný“. Nemůže tedy být prosazován jen někde (ve sféře obchodu) a zůstat uzavřen či dočasně omezen v jiných sférách, jako je právě trh práce. Ať už byly pohnutky britské vlády jakékoli, je dobře, že hodlá trh práce otevřít.

Dávky jen tak nedostanete

I přes vstřícnost britského modelu budou zájemce o práci čekat některá omezení. Ten, kdo si v Anglii najde práci, se bude muset do třiceti dnů zaregistrovat na pracovním úřadě. Měla by to být formalita, kterou je možné vyřídit během několika minut, a to i korespondenčně. Tady by neměl být problém. Možná nepříjemným překvapením pro mnohé je, že nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít jen ten, kdo v Anglii odpracuje víc než dvanáct měsíců. Systém je tedy nastaven tak, aby ho nemohli zneužít migranti, co by na ostrovy chtěli ne kvůli práci, ale vyšším sociálním dávkám. Pokud by se někdo pokusil systém zneužít, může být dokonce i vyhoštěn ze země. To jasně formuloval Keit Best, vládní poradce pro imigraci: „Jestliže někdo přijede do Spojeného království s tím, že zde chce pracovat, ale pak zajde na pracovní úřad a pokusí se zažádat o podporu, bude poslán tam, odkud přišel.“ Jeho slova potvrdil i Tony Blair, když prohlásil: „Ano, lidé jsem můžou přijet, ale jen pokud budou mít práci. Nikdo zde nemůže žádat o podporu,“ řekl deníku The Guardian. Obdobné opatření v současné době chystá i Irsko.

Na druhou stranu, ten, kdo bude pracovat a tedy platit daně, bude mít hned o začátku nárok na stejné sociální dávky jako Britové. Myslí se například přídavky na děti, dorovnání příjmu na hranici životního minima či přídavky na bydlení. Stejně tak, jako to funguje v Česku.

Romská menšina

Otázkou je, zda se občané bývalého východního bloku do Evropy chystají a zda se tam chystají právě Romové. V Česku se – pokud je nám známo – podobnou otázkou nikdo systematicky nezabývá, různé odhady samozřejmě existují. Viktor Sekyt z Meziresortní komise pro záležitosti romské menšiny se domnívá, že k žádnému většímu odchodů Romů z Čech nedojde. „Romové se včas dozvědí, že je v Anglii žádné sociální dávky nečekají,“ říká Sekyt. Už teď se prý o britské koncepci dost mluví a píše. Podmínky, za kterých je v Anglii možné legálně žít a pracovat, by Romům také měla vysvětlit jejich inteligence. Například v tomto týdnu se mají na Britské ambasádě sejít romští představitelé. Na informativní schůzce jim bude do detailů vysvětleno, jak to s prací na Britských ostrovech bude. Sekyt také zdůrazňuje, že po prvním květnu se sice otevře pracovní trh, ale v Anglii už nebude možné žádat o azyl. Je známo, že čekatelé na azyl by mohli pobírat sociální dávky alespoň do té doby, než se rozhodne, zda jim azyl bude udělen, či ne. Po prvním květnu britské úřady už Čechům nic nedají. O azyl jako členové Unie nebudeme moct žádat. Právě tato opatření by „romskému exodu“ měla zabránit.

Není ale jasné, zda po prvním květnu některé Romy nezachvátí jakási iracionální „cestovní horečka“ a i přes zřetelná varování ze všech možných stran se do Anglie nevydají. To se může stát. Situace na Slovensku – poté, co byly sníženy sociální dávky – začíná být znepokojivá a je možné, že neskončí jen u rabování konzumů. Právě slovenští Romové by se o odchod do Anglie mohli pokusit a pokud platí, že slovenští a čeští Romové jsou kvůli příbuzenským vztahům jakési „spojité nádoby,“ mohli by se o odchod pokusit i Romové čeští. Spíš se tak ale nestane. Podle Jana Černého z Člověka v tísni odejdou snad jen ti, kdo v Anglii už někoho mají. Odhaduje se, že „východoevropská romská menšina v Anglii“ v současnosti čítá přibližně tři tisíce členů. Pokud by se Černého předpovědi naplnily, mohla by se několikanásobně zvětšit. A zcela jistě bychom se dostali daleko za hranici deseti tisíc. Jak to bude, uvidíme až po prvním květnu.

Přemrštěné a ničím nepodložené odhady anglického bulváru se trochu podobají listopadovému vystoupení ministra Grosse. Ten poté, co se mu dostal do rukou dokument se složitým názvem „Analýza soudobé migrace a usazování příslušníků romských komunit ze Slovenska na našem území“, občany horlivě ujišťoval, že udělá všechno proto, aby nás před hrozící záplavou bezpečně ochránil. Pozoruhodné však je, že ve zmíněném dokumentu, se neobjevila ani jedna věta o tom, že by k nám v poslední době přicházelo víc Romů než jindy.